Chřipková sezóna a Vánoce. Co kromě zimy mají společného? Jak jste už asi odhadli z názvu tohoto příspěvku, společným jmenovatelem je také med. I navzdory tomu, že se snažím za každou cenu propagovat zdravé stravování rodin, které praktikují BLW, dostávám nemálo zpráv právě týkajících se medu. Zda můžeme miminku dát čaj s medem, když je nachlazené, má chřipku, dráždivý kašel, na žaludek anebo proto, že k Vánocům med patří, perníčky bez medu nejsou ono, atd atd.
Půjdu po pořádku a podíváme se společně na med z obou úhlů pohledu: jako na lék a jako na “zdravé” sladidlo.
Med jako lék
Běžná rýma, i když nejde o žádnou vážnou nemoc, je hrozně vyčerpávající. Postihuje dospělé, v průměru, 2 až 3krát za rok, zato u dětí se vyskytuje mnohem častěji a to až 6krát ročně. Příznaky rýmy, které jsou nejznatelnější v prvních dnech, trvají 7 až 10 dní. I když její projevy (kašel, ucpaný nos, …) přejdou samy, spousta lidí se uchyluje také k přírodním prostředkům, aby si od nich ulevili.
Mezi tyto patří i med. Existují ale důkazy o tom, že med skutečně dokáže ulevit od projevů rýmy, kašle nebo dokonce funguje jako prevence?
I když EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) ve svém vyjádření z roku 2010 nenašla důkazy, které by potvrzovaly tvrzení o blahodárných nebo léčivých účincích, které se medu připisují, pozdější polemická studie zveřejněna v časopisu Pediatrics uvedla, že med by mohl zlepšit kašel u dětí se zánětem horních dýchacích cest.
Pomáhá tedy med při kašli?
Nicméně, netrvalo to dlouho a tato studie sklidila velkou kritiku za nedostačující vědeckou průkaznost z pohledu dizajnu výzkumu, což také doplnil a rozšířil i známý Mark Crislip na portálu Science-Based Medicine. Doktor Crislip zastává názor, že chybí důkazy o jeho léčivých účincích na kašel a uvádí důvody, proč váhat o kvalitě studie v Pediatrics. Navíc poukazuje na fakt, že studie byla z části financovaná výrobci medu, což ubírá na její věrohodnosti. V roku 2014 byla v časopisu The Cochrane database of systematic reviews zveřejněna vědecká revize ohledně účinnosti medu u dětí. V ní dochází k závěru, že kromě zmiňované studie v Pediatrics, existují pouze dva další výzkumy hodné úvahy týkající se vztahu mezi medem a kašlem. Podle tohoto časopisu, žádný z těchto výzkumů nepřináší solidní důkazy ve prospěch užívání medu jako terapie při kašli.
Dále doktor Crislip dodává, že kašel je mechanizmus, kterým se organizmus „fyzicky“ zbavuje patogenních bakterií odpovědných za infekci, a které se můžou nacházet v plicích. Podle něj je totiž kašel žádoucí a jeho fyziologický proces máme nechat plynout bez omezení. Potlačování kašle by totiž mohlo vést dokonce i k zápalu plic.
a co právní úprava?
Kdyby někdo chtěl mluvit o medu, jako zdroji vitamínů a minerálů, tak by si měl přečíst:
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin
- Vyhláška č. 58/2018 Sb. Vyhláška o doplňcích stravy a složení potravin
Vyčerpávajícím pročítáním těchto právních předpisů (v jejich pozdějších zněních) dojdeme k tomu, že :
Tvrzení, že se jedná o potravinu, která je zdrojem vitaminů nebo minerálních látek, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze použít pouze tehdy, obsahuje-li produkt alespoň významné množství vitaminů nebo minerálních látek.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006
A co si máme představit pod pojmem “množství vitaminů nebo minerálních látek“?
Vitamíny a minerální látky, které lze na obalech deklarovat, musí být v potravině přítomny alespoň ve významném množství. Pokud jich je méně, nesmí se na obalu uvést vůbec. Významným množstvím se ve smyslu bodu 2 části A přílohy XIII Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 rozumí 15 % referenční hodnoty příjmu pro daný vitamín nebo minerální látku na 100 g nebo 100 ml v případě produktů jiných, než jsou nápoje.
Vypíchnu několik hodnot (každý med je jiný, proto nelze stanovit přesné hodnoty)[1]:
- Riboflavin (B2): 0.01 – 0.02 mg/100g
- Železo (Fe) 0.03 – 4 mg/100 g
- Hořčík (Mg) 0.7 – 13 mg/100g
Referenční hodnota příjmu (dále jen RHP, toto označení nahrazuje dřívější “doporučenou denní dávku”) vit B2 je podle EFSA 1.4 až 2.2mg[2]. Obsahuje 100g medu 15% RHP vit. B2? Ani zdaleka. Obsahuje pouze 0,5 – 1,4 %. Abyste pokryli RHP vit B2 byste museli sníst minimálně 14 kil medu…Samozřejmě nejíme jen med a přísun vitaminů a minerálu by nám měla zabezpečit pestrá strava, ale tímto přehnaným příkladem jsem chtěla poukázat na to, že konzumací lžičky medu si asi nijak moc nepolepšíte. S hořčíkem a železem je to podobné. RHP hořčíku je mezi 232 a 439mg a železa 11mg.[3] Je to tak se všemi látkami obsaženými v medu? Nepočítala jsem všechny hodnoty, ale to za mě udělala tato studie, která tvrdí, že stačí „pouze“ 50-80g medu denně k tomu, aby med měl na tělo nějaké pozitivní účinky. A o tom, jak reaguje tělo na 50g medu píšu v další části článku…
Na závěr bych k této části jen dodala, že výrobce medu, který tvrdí, že jeho med má antioxidační účinky, blahodární účinky na zdraví, stimuluje metabolismus, zmírňuje dýchací potíže nebo zpomaluje stárnutí buňek, by dokonce mohl porušovat zákon[4], protože EFSA, jak jsem psala výše, shledala tato tvrzení za nepravdivá[5].
Asi bude něco na rčení, které jsem slýchávala od mé nebohé prababičky: „Léčená rýma trvá týden, neléčená 7 dní“…
Med jako sladidlo
O tom, co způsobuje nadmírná konzumace cukru a o doporučení WHO, které zní 0g přidaného cukru pro děti do dvou let jsem už psala v článku Produkty určené dětem a pasti jménem „bez přidaného cukru“, bombarduju Vás “proticukrovými” hláškami na Facebooku a Instagramu a proto se teď tady nebudu opakovat (i když bych Vás tím byla schopná nudit den co den :D).
Teď ale mluvím konkrétně o medu. I když nemůžeme popřít, že med obsahuje malé množství složených cukrů, enzymů, bílkovin, aminokyselin, minerálů, stopových prvků, vitamínů nebo polyfenoly[6], lidské tělo zároveň přijímá i glukózu a fruktózu. A nedávná studie (šlo o náhodně kontrolované klinické pokusy) publikovaná v The Journal of Nutrition, dokonce došla k závěru, že med zvyšuje glykémii, negativně ovlivňuje metabolismus tuků a zvyšuje hladiny zánětlivých ukazatel stejně jako to dělá bílý cukr nebo vysoce-fruktózový kukuřičný sirup. V této studii se porovnával, efekt 50g medu (glukóza 36%, fruktóza 41%), bílého cukru (sacharóza 99%) a vysoce-fruktózového kukuřičného sirupu (obsahující 55% fruktózy a 45% glukózy) na hladinu glukózy, inzulínu v krvi, tělesnou hmotnost a další metabolické odpovědi.
můj úhel pohledu
Uzavřela bych to tím (a jde jen o MŮJ osobní názor) že spousta lidí sladí medem jakožto „zdravým a přírodním sladidlem“, a tak ho někdy zkonzumuje víc, než kdyby sladili obyčejným cukrem (je to přece JENOM cukr). A přiznám se, že mluvím také z vlastní zkušenosti, protože jsem na medu od včelaře vyrostla…
[6] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19155427.
[1] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3583289/
[2] https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/sp.efsa.2017.e15121
[3] Beru v potaz RHP pro dospělé.
[4] Článek 13, NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1925/2006
[5] https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2010.1484, https://ec.europa.eu/food/safety/labelling_nutrition/claims/register/public/?event=search
