Moje miminko se stravuje formou BLW. Může trpět na nedostatek železa?

Obecně se dá říct, že se rodiče rozhodnou pro metodu BLW, protože se chtějí vyhnout mixování, nebo protože už to zkusili a miminko kaše odmítalo. Díky BLW miminko jí od počátku samo, reguluje příjem jídla podle vlastní chuti a hladu a ušetří nám tak starost o přechod mezi tekutou/mixovovanou a stravou v kusech. Jenže rodiče, kteří se rozhodnou pro BLW se často potýkají s nesouhlasnými názory okolí (ach, ty babičky, …), které tvrdí, že miminko není na kousky připraveno a udusí se, že se tak nenají nebo že bude strádat, protože mu budou chybět vitamíny a minerály. Bezpečnosti BLW a otázce dušení jsem se již věnovala v předešlém článku, a bát se toho, že se nenají, se doopravdy  nemusíme. Do prvního roku života je mléko hlavním zdrojem energie a výživy a díky BLW miminko sní pouze to, co potřebuje (viz studie) a není ho potřeba nikdy nutit, protože tím si zaděláváme na to, že získá odpor k jídlu, a navíc v budoucnosti může mít vyšší předpoklady k obezitě. Ale jak to je s těmi vitamíny a minerály? Nemusíte propadat panice, do jednoho roku má kojení nebo UM převládat nad tuhou stravou, a tak většinu vitamínů a minerálu získá z MM nebo UM. Jedním z mála problémů je ale železo 😟

A proč je železo tak důležité?

Železo je minerál důležitý pro správné fungování organizmu. Je součástí hemoglobinu v červených krvinkách, které jsou odpovědny za transport kyslíku z plic do tkání. Nedostatek železa způsobuje anemii, stav, při kterém je v krvi snížena koncentrace hemoglobinu, a tím je snížena schopnost krve dodávat kyslík tkáním. Mezi klinické příznaky anemie patří bledá pokožka, únava, snížená imunita, ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku či poruchy kognitivních a motorických funkcí.

klinicé příznaky
Zdroj: Pospíšilová, D. (2001). Sideropenická anémie v dětském věku. Solen2(6), 269-273.

Jak předejít tomu, aby miminko netrpělo na nedostatek železa?

Ví se, že do přibližně 6. měsíce si miminko vystačí se železem, které získává od matky prostřednictvím mateřského mléka nebo fortifikovanou formulí (i když hlavním zdrojem jsou rezervy, které miminko získá během těhotenství, ale tyto se po 6. měsíci začínají vyčerpávat a je potřeba do stravy miminka zahrnout potraviny bohaté na železo).

Zdroj: WHO. Complementary feeding: family foods for breastfed children.Geneva, Switzerland: World Health Organization, 2000.

Graf znázorňuje zásoby železa od narození (růžová barva), železo získané z mateřského mléka (žlutá barva) a potřebu železa od 6. měsíce (bílá barva).

Mezi obecná doporučení pro zajištění dostatečného příjmu železa patří:

  • Výlučné kojení do věku 6 měsíců patří k primární prevenci sideropenické anémie (anémie z nedostatku železa). Mateřské mléko obsahuje 0,2 y 0,4 mg/l železa, ale jeho biodostupnost je velmi vysoká (25 až 49 %).
  • V případě, že miminko není kojeno mateřským mlékem, se doporučuje podávání umělého mléka obohaceného o železo s obsahem železa mezi 4 a 8 mg/L[1]. Nevhodné je podávaní nápojů rostlinného původu (např. rýžových, mandlových, sójových), které nejsou významným zdrojem železa a negativně ovlivňují jeho vstřebatelnost.
  • Po dosažení 6.měsíce věku, pokud je miminko připraveno na příkrmy (ukazatele připravenosti zde), se doporučuje zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na železo, abychom zajistili denní příjem přibližně 1mg železa na kilo váhy miminka. [1]

Potraviny bohaté na železo můžou být jak živočišného, tak rostlinného původu


Potraviny, které obsahují železo (Zdroj:
Databáze složení potravin ČR)

Organizmus je schopný vytěžit 15-20 % železa z masa a 5-10% železa ze zeleniny.

Existují však i komponenty, které podporují nebo naopak ztěžují vstřebávaní železa z potravin rostlinného původu. Vzhledem k tomu, že v jednom jídle můžou být komponenty, co vstřebávaní ulehčují a zároveň, co ho ztěžují, je velice náročné najít skutečnou rovnováhu.

Látky, které ztěžují vstřebávaní železa:

  • Fosfáty a fytáty (cukry v celistvých obilovinách a luštěninách). Vařením a fermentací dochází k redukci fytatů a fosfátů (obilné kaše tedy vždy aspoň uvařte).
  • Polyfenoly: nápoje jako čaj, káva, kakao, červené víno, řada druhů zeleniny (špenát), zrna obilovin (čirok), byliny a koření (oregáno, skořice) obsahují fenolové sloučeniny, o kterých se v laboratorních pokusech zjistilo, že inhibují absorpci železa. Několik studií naznačuje, že inhibiční účinek polyfenolů lze částečně zmírnit simultánní konzumací kyseliny askorbové, masa, ryb nebo drůbeže. [2]
  • Vápník v množství nad 100 mg inhibuje absorpci železa o 50 % (nejezte potraviny bohaté na železo v kombinaci s mléčnými produkty)
  • Oxaláty (špenát, kapusta, červená řepa, rebarbora). va
  • Vláknina

Látky, které vstřebávaní železa podporují:

  • Vitamin C v zelenině a ovoci (ne moc zpracovaných). Vitamin C je dokonce schopen zmírnit následky fytátů
  • Kyselina listová
  • Nízké pH v žaludku
  • Živočišné bílkoviny (přidání malého množství masa – hovězí, vepřové, drůbeží, rybí – do původně rostlinného jídla může zvýšit absorpci železa z „rostlin“ 2 až 3x)

Na závěr bych chtěla říct, že nebezpečí anémie z nedostatku železa u kojenců a batolat není potřeba podceňovat a je proto úkolem nás rodičů aktivně dbát na správnou výživu našich dětí (speciálně těch předčasně narozených nebo nekojených). Pozor ale na intoxikaci železem – pokud Vaše miminko nemá laboratorními testy potvrzený nedostatek železa, v žádném případě mu nedávejte žádné doplňky stravy ani multivitaminy obsahující železo. Pokud máte jakékoliv obavy, že Vaše miminko by mohlo mít nedostatek železa, poraďte se se svým pediatrem (ukazatelem může být, kromě již výše zmíněných symptomů, ale také slabý kontrast tmavě růžové a bělavé barvy pod spodním víčkem Vašeho miminka).



[1] Domello¨f M, Braegger C, Campoy C, et al., ESPGHAN Committee on Nutrition. Iron requirements of infants and toddlers. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2014;58:119–29.

[2] KVASNIČKOVÁ, A. Dietetické faktory ovlivňující absorpci železa. Food Science and Nutrition. 2000, 40(5), 371-398. ISSN 2048-7177.

error: Content is protected !!