Cukr je bezpochybně, jeden z největších nepřátel nejen našeho jídelníčku, ale i našich dětí, protože jeho nadbytek ovlivňuje nejen jejich momentální zdraví, ale i to budoucí. Proto WHO (Světová zdravotnická organizace) doporučuje omezit příjem cukru na maximálně 10 % denně přijatých kalorií a pokud možno ideálních 5%. V případě kojenců a batolat do 2 let by množství přidaného cukru v jejich jídelníčku mělo být rovno 0g![1] I když si myslíme, že odstraněním bílého cukru z našeho stolu máme vyhráno, realita je taková, že skutečným problémem je přidaný cukr v potravinách. V tomto článku bych ráda poukázala na to, jak se výrobci snaží obelstít spotřebitele v případě produktů označených jako “bez přídavku cukrů”.
Ne všechen cukr je stejný.
V první řadě bychom měli vědět, že ne všechny cukry našemu zdraví škodí, naopak, WHO doporučuje omezit příjem volných cukrů, těch, co se rychle vstřebávají, a to jsou:
…monosacharidy a disacharidy přidané do produktů výrobcem, kuchařem nebo spotřebitelem stejně jako cukry přirozeně se vyskytující v medu, sirupech, ovocných šťávách a koncentrovaných ovocných šťávách.
Diet, nutrition and the prevention of chronic diseases: report of a Joint WHO/FAO Expert Consultation.
WHO Technical Report Series, No. 916. Geneva: World Health Organization; 2003
Tím je řečeno, že cukr, který naše dítě přijme, když sní banán, není pro tělo škodlivý. Jde totiž o přirozeně se vyskytující cukr doprovázený vlákninou a dalšími tělu prospěšnými živinami, zatímco cukr v medu, sirupech nebo stolním cukru je jen cukr, prázdné kalorie, protože dodají energii bez vitamínů, minerálů nebo jiných živin, které tělo potřebuje.
Stejně tak, nikdy nebude to samé cukr přítomný v mateřském mléku nebo ovoci jako cukr přítomný v průmyslově zpracované šťávě, limonádě nebo dětské cereální kašičce.
Nebezpečí nadbytku cukru
Přebytek cukru v jídelníčku dítěte sebou nese různá rizika. Mezi ty patří nepřiměřené přibírání, které může vést k obezitě a tím ke změnám metabolizmu v brzkém věku, což může vést v budoucnu k rozvoji civilizačních chorob, například cukrovka, vysoký tlak, dyslipidémie,…
Stejně tak nadbytek cukru může způsobovat vznik zubních kazů a také ovlivňuje a zvyšuje práh sladkosti. Riskujeme tak, že časem se jim ovoce bude zdát bez chuti a budou vyžadovat potraviny s přidanými cukry.
Pokud dětem od prvních příkrmů do jídelníčku zahrneme přidané cukry, podmiňujeme tak jejich chutě a budoucí potravinové preference stejně jako jejich momentální a zdraví, ale i to budoucí. Proto je lepší se všem výše zmíněným zdravotním rizikům vyhnout a snažit se o maximální snížení množství cukru v jídle, které nabízíme našim dětem.
Potraviny bez přidaného cukru určené kojencům nebo dětem.
Tak a teď řekněme, že jste se rozhodli to brát vážně a začnete sledovat etikety na všech výrobcích, co kupujete. Projíždíte složení a nenajdete tam cukr, ani žádnou jeho „maskovanou“ podobu (viz obrázek). No a pokud je tam ještě napsáno, že je potravina „BEZ PŘÍDAVKU CUKRŮ“, tak přece máte vyhráno, že?
Nejspíš ano, jenže výrobci to nevzdávají a chtějí, aby se dobře prodával zrovna ten jejich produkt a zvýšili si tak zisky. Jak dosáhnout toho, aby výrobek chutnal? Dětem je totiž jedno, že výrobek obsahuje vlákninu, železo, minerální látky, … Dítěti něco buď chutná nebo nechutná, ať si maminka říká, co chce. Samozřejmě, jednou z možností je oslazení. Jenže jak dosáhnout sladké chuti, když jde o výrobek bez přidaných cukrů? Průmyslovým zpracováním!
Zde několik příkladů:
Sunárek. Vanilková kašička. Mléčná rýžová.
Složení: Hydrolyzovaná rýžová mouka 62 %, pokračovací mléčná kojenecká výživa 35 % (odtučněné sušené mléko, rostlinné oleje [palmový, sójový, kokosový, slunečnicový], demineralizovaná syrovátková bílkovina, laktóza [z mléka], minerální látky [uhličitan vápenatý, elementární železo, glukonan zinečnatý], emulgátor: sójový lecitin, vitaminy [C, niacin, E, kyselina pantothenová, thiamin – vitamin B1, B6, A, riboflavin – vitamin B2, kyselina listová, K, biotin, D3, B12)], mléčná bílkovina, minerální látky [uhličitan vápenatý, elementární železo, glukonan zinečnatý], přírodní vanilkové aroma, vitaminy [C, niacin, E, kyselina pantothenová, riboflavin – vitamin B2, B6, thiamin – vitamin B1, A, kyselina listová, biotin, D3, B12]. Obsahuje mléko, sójový olej a lecitin.
Výživové údaje na 100g: Tuky 9g. Sacharidy 71,5g. Z toho cukry 31,9. Bílkoviny 12g. Vláknina 0,7g. Sůl 0,3g.
Výrobce uvádí, že jde o produkt bez přidaných cukrů. I navzdory tomu podíl cukru v této kašičce je skoro 45%! Jak je to možné, když výrobce označil produkt jako “Bez přídavku cukrů”?
Zákon říká:
Tvrzení, že do potraviny nebyly přidány cukry, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze použít pouze tehdy, pokud nebyly do produktu přidány žádné monosacharidy ani disacharidy ani žádná jiná potravina používaná pro své sladivé vlastnosti. Pokud se cukry v potravině vyskytují přirozeně, mělo by být na etiketě rovněž uvedeno: “OBSAHUJE PŘIROZENĚ SE VYSKYTUJÍCÍ CUKRY”.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin.
Jde o mléčnou kaši a tudíž ve složení najdeme pokračovací mléko a to přirozeně obsahuje laktózu. Odpovědnost za těch 31,9g cukrů ve složení však nenese jen laktóza. Příčinou tohoto vysokého obsahu cukru je první složka kaše: “hydrolyzovaná rýžová mouka”. Zjednodušeně řečeno, hydrolýza škrobu (jakožto polysacharidu obsaženého v rýži) jej rozkládá na polysacharidy s kratšími řetězci, z nichž některé jsou cukry. Výrobci tento proces výroby kašiček obhajují tím, že takto jsou pro nezralý trávicí systém miminek lépe stravitelné a lépe se rozpouští ve vodě.
Pokud se ale budeme řídit doporučeními předních zdravotnických institucí a začneme s příkrmy až po ukončení 6. měsíce, není důvod nabízet miminku tyto vysoce průmyslově zpracované cereálie. Nepotřebují to. Pokud ale chcete miminku nabídnout kaše, není nad doma uvařenou rýži, obyčejnou krupici nebo i například jáhly či ovesné vločky! Chcete ji sladkou? Uvařte ji spolu s jablkem, hruškou nebo třeba banánem a dochuťte skořicí nebo vanilkou. 😉
HIPP Dětské jablečné keksy.
Složení: pšeničná mouka*, celozrnná pšeničná mouka*, koncentrát jablečné šťávy* 18 %, rostlinné oleje* (kokosový*, slunečnicový*), jablečný extrakt, kypřící látka (hydrogenuhličitan sodný), vitamin B1. Obsahuje lepek. Může obsahovat stopy mléka, vajec, sóji, skořápkových plodů a sezamových semínek.
Tady si nejspíš řeknete, že jde přece o jablečné sušenky, tak obsahují cukr, který obsahuje jablko. To opět není pravda. Ve složení totiž nenajdete jablko. Najdete tam koncentrát jablečné šťávy a jablečný extrakt. To s jablkem jako takovým už moc společného nemá.
K ovocným koncentrátům se vyjadřuje i Harvard Medical School, což je jedna z institucí Harvardovy univerzity[2]:
Jablečná nebo hroznová šťáva v koncentrované formě a jiné ovocné koncentráty jsou široce používanými sladidly. Často se používají také jako “tuková mimetika”, kdy jejich funkce spočívá v napodobení vlastnosti tuku v zachycení vody a poskytují tak objem, který zlepšuje vzhled potravin a navozuje pocit „plné pusy“.
Ačkoliv se mohou zdát zdravější a přirozenější než jiná sladidla s vysokým obsahem fruktózy, koncentráty ovocných šťáv mají také vysokou úroveň fruktózy. Například koncentrovaná jablečná šťáva obsahuje 65 % fruktózy. To je dokonce vyšší obsah fruktózy, než ve vysoce-fruktózovém kukuřičném sirupu HFCS-55[3], který obsahuje 55% fruktózy (tento se používá zejména v nealkoholických nápojích). A ovocný koncentrát neobsahuje vitamíny, minerály, fytochemikálie[4] ani vlákninu, kterou obsahuje celé ovoce. Koncentráty ovocných šťáv nejsou nic lepšího než sacharóza (stolní cukr) nebo vysoce-fruktózový kukuřičný sirup.
Harvard Health Publishing [online]. Harvard University, 2006
Případ ovocných koncentrátů je, podle mého, jednoznačně díra v legislativě a výrobci ji zneužívají. Konkrétně na tyto sušenky už předložila stížnost i německá spotřebitelská organizace Foodwatch.[5] Ještě pořád si myslíte, že tyto sušenky jsou zdravé?
Abych už se na závěr moc nerozepisovala, tak Vám zde nechávám video, které mluví o maltodextrinu (sladidlo, které taky můžete najít ve výrobcích označených jako “bez přídavků cukrů”). Pokud si chcete přečíst o tom, co všechno maltodextrin a jiná umělá sladidla můžou způsobovat, doporučuji také tento článek.
[1] World Health Organization 2015, Guideline: Sugars intake for adults and children
[2] Harvard Health Letter. Added sweeteners.
[3] Informace o nebezpečí vysoce-fruktózového kukuřičného sirupu najdete, například zde..
[4] Něco k fytochemikáliím si můžete přečíst zde.
[5] Kellogg, Hipp and five others told to remove misleading ‘no added sugar’ claims
