autor:
zavádění vajíčka

Dnešní téma je tak trochu noční můra rodičů miminek, kteří začínají s příkrmy (ať už je to formou BLW nebo mixovanými příkrmy).  Vejce je potravina, ze které míváme strach, protože jde o velmi častý alergen, takže v tomto příspěvku se budu snažit co nejlépe objasnit pochybnosti, které přináší vajíčko a jeho zavádění .

Kdy se má zavádět vajíčko?

Jak jsem psala v jednom z předešlých článků, zjistilo se, že oddálení zavádění jistých potravin může alergii spíš vyvolat, než jí předejít. To platí i pro vejce. Proto se dnes doporučuje nabídnout vajíčko již od začátku příkrmů, tedy nejdříve od 6.měsíce. V případě, že v rodině máte některého člena rodiny alergického na vejce, určitě zavádění zkonzultujte i se svým pediatrem.

Je potřeba oddělovat žloutek od bílku?

Alergie na vejce je docela komplexní otázka. Člověk může mít alergii jen na bílek nebo jen na žloutek, na oboje, na syrová vejce, na syrová a vařená, ale ne pečená, … Obecně je to bílek, který způsobuje více alergií, a to pro jednak jeho vysoký obsah bílkovin oproti žloutku – čím víc bílkovin, tím větší pravděpodobnost – a jednak proto, že některé z nich jsou termostabilní (odolné vůči tepelné úpravě).

Tak a teď ta otázka: oddělovat nebo neoddělovat? Prošla jsem internet a moudré knížky a musím říct, že i když máme zažité oddělování, nenašla jsem nikde vědou podporované opodstatnění tohoto postupu. Ani mezi zahraničními zdroji ani mezi domácími. Všechny zdroje se ale shodují na tom, že zavádění vajíčka by mělo být v každém případě postupné.

A teď přispěju trochou vlastní úvahy:

Rozhodnu se zavést vajíčko.

  1. Nabídnu nejdřív žloutek, vše proběhne v pořádku a bez reakce. Fajn. Nabídnu bílek. Také bez reakce. Závěr: Mimi nemá alergii.
  2. Udělám omeletu a nabídnu vše dohromady a v pořádku. Závěr: Mimi nemá alergii.
  3. Nabídnu nejdřív žloutek (samozřejmě postupně) a mimi je bez jakékoliv viditelné reakce. Začnu tedy nabízet i bílek a zpozoruji nějakou reakci. Závěr: na základě podezření na reakci jdeme k doktorovi, který nás nasměruje k dalšímu postupu a testům.
  4. Nabídnu vše dohromady a mimi má reakci. Závěr: na základě podezření na reakci jdeme k doktorovi, který nás nasměruje k dalšímu postupu a testům.

Tímto malým rozborem dojdeme tedy ke stejnému závěru, k jakému došla i vědecká obec, a totiž k tomu, že nemá smysl oddělovat žloutek od bílku, když závěr je vlastně ten samý. A ještě jedna úvaha k oddělování: Víme, že není možné bílek zcela oddělit od žloutku a na tomto vždy zůstanou stopy bílku. Pokud bychom nabídli našemu miminku žloutek (na kterém jsou samozřejmě nějaké stopy bílku) a bylo by bez reakce (protože mimi nesnědlo takové množství, aby se reakce objevila) a následně, po nabídnutí bílku by mělo alergickou reakci tak nás to vede také k závěru, že i když je mimi alergické na vejce-bílek, pravděpodobně snese potraviny, ve kterých můžou být stopy po vejci (v potravinách podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům označováno typicky „“Může obsahovat stopy…“ nebo “Může obsahovat…“). Jenže, upřímně, jako rodič, víte, že Vaše miminko má alergii na bílek (už i potvrzenou alergologem), nabídli byste mu potravinu, která toto uvádí?

Co je ale skutečně důležité při zavádění vajíčka?

Nejdůležitější je DOSTATEČNÁ TEPELNÁ ÚPRAVA. Doporučuje se vaření po dobu 20 minut. Jak jsem totiž načrtla výše, bílek obsahuje několik druhů bílkovin. Některé jsou citlivé na teplo, což znamená, že se tepelnou úpravou degradují a ztrácí tak schopnost alergizovat (to je případ i bílkovin obsažených ve žloutku). Pokud je tedy miminko alergické na některou z těchto bílkovin citlivých na teplo, dostatečně uvařené/upečené vajíčko mu nebude dělat problém. Pokud je ale alergické na ovomukoid nebo lysozym, což jsou bílkoviny odolné vůči teplu, tak bude muset ze stravy vejce úplně vyloučit.

Neméně důležité je ale také POSTUPNÉ ZAVÁDĚNÍ. To znamená, že stejně jako v případě nejčastějśích alergenů z velké osmy (mléko, lepek, ořechy, ryby,…) nabídněte nejdřív malé množství a postupně další dny (3-5 dnů) přidávejte. V době zavádění vajíčka, jakožto alergenu, se vyhněte zavádění nových potravin z velké osmy, abyste tak neměli problém alergii na vejce identifikovat. Není sice nutné zavádět v po sobě jdoucích dnech, ale už nenabízejte nové potraviny z velké osmy ani ve dnech, kdy vajíčko nedáváte, protože alergická reakce se nemusí dostavit hned, ale třeba i o den později. Proto kdybyste začali zavádět malé množství v pondělí, a pak zase trochu ve středu, přitom v úterý nabídnete třeba rybu, co předtím nikdy nezkusil/a a ve středu po zavedení vajíčka bude mít průjem a vyrážku, tak byste s jistotou nevěděli, co to způsobilo ☹

A jak poznáme, že je naše miminko alergické?

Prvními symptomy může být kopřivka, ekzém, zažívací potíže, nechutenství, dechové potíže. Při včasné reakci se potíže projeví během několika minut až dvou hodin po požití či kontaktu. Reakce může být i po delším časovém úseku, jde o pozdní reakci. Vaječné bílkoviny mohou vyprovokovat i vážnou, celkovou reakci organismu takzvanou anafylaxi. [1]

Alergocentrum.cz

Pokud máte podezření, že je vaše dítě alergické na vejce nebo jednoduše z jakéhokoliv jiného důvodu potřebujete v receptu nahradit vejce, hezké tipy najedete v tomto článku.

Jak můžeme zavést vajíčko formou BLW?

Zopakuji, že důležité zavádět pomalu a postupně. Možností je nespočet a zde uvádí některé z nich:

BLW formy zavedení vajíčka
  • Uvařené natvrdo a rozdrobené v jídle: s vařenou čočkou, s rýží, v cuketovém/dýňovém krému…
  • Lívance, palačinky, buchta… vždy s důrazem na to, aby bylo vajíčko hodně tepelně upravené (a pozor na cukr 🙂 )
  • U omelety nebo bramborové tortilly dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu, protože my dospělí máme tendenci je “nepřesušit”, ale pro děti to vhodné není nejen stran alergií, ale i bakterálních onemocnění, viz níže.

A co syrová vejce?

V první řadě musím poznamenat, že konzumace syrových vajec není stoprocentně bezpečná v žádném věku. Rizikem je totiž salmonelóza. Jde o průjmové bakteriální onemocnění, k jehož přenosu dochází během konzumace infikovaných potravin nebo pitím vody, ve které se nacházejí bakterie salmonely. Inkubační doba je 8 hodin, to znamená, že onemocnění se projeví přibližně po 8 hodinách od konzumace infikované potraviny. Děti jsou riziková skupina, protože průběh onemocnění snáší kvůli velké ztrátě tekutin mnohem hůř než dospělí. Je proto nutné dětem podávat co největší množství tekutin, aby nedošlo k dehydrataci organismu. [2]

zavedení vajíčka

Prevencí je dostatečná tepelná úprava vajíček (bakterie jsou zabíjeny při teplotě nad 70°C, doporučuje se proto rizikové potraviny tepelně upravovat alespoň na 75°C po dobu 5 minut).

Další bezpečnostní doporučení:

  • Nekupujte nakřáplá vejce.
  • Vejce skladujte v chladničce v přihrádkách k tomu určených.
  • Zpracujte je do data minimální trvanlivosti.
  • Skořápku vajec neomývejte, pokud se nechystáte vejce ihned spotřebovat.
  • Na skořápce je ochranná vrstva, která chrání vejce před škodlivými mikroorganismy, a umytím se tato vrstva poruší.
  • Zabraňte křížové kontaminaci tím, že se syrovými vejci manipulujte odděleně od ostatních potravin.
  • Po práci je třeba umýt použité náčiní a pracovní plochy a důkladně si umýt ruce.
  • Vyvarujte se konzumace syrových vajec. Při přípravě domácí zmrzliny, majonézy a šlehané pěny je vhodnější použít spíše pasterizované vaječné výrobky než syrová vejce. [3]

Kolik vajec smí sníst mé miminko?

Vejce jsou nutričně cennou potravinou z hlediska obsažených bílkovin, vitaminů, minerálních látek příp. i nenasycených mastných kyselin a dalších biologicky účinných složek.[4] Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by miminko, které začalo s příkrmy, mělo jíst denně maso, ryby nebo vejce, nebo alespoň tak často jak je to možné. Často se však mluví o vysokém obsahu cholesterolu. Takže jak to je? Výzkumy ukazují, že cholesterol z vajec nepřispívá nijak významně ke zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, například:

Pokud se tedy naše miminko stravuje zdravě a má tedy vyváženou stravu, může sníst i jedno vejce denně. Jde o to, abychom si dali pozor na množství živočišných bílkovin v jeho jídelníčku. Studie švédské univerzity UMEA nasvědčuje tomu, že vysoký příjem bílkovin během prvních dvou let života je spojen s rizikem obezity. Navíc, zvýšený příjem bílkovin zrychluje růst, fenomén spojený s předčasnou pubertou a opět obezitou.

Doufám, že se Vám článek líbil, a pokud ano, budu ráda když ho nasdílíte se přihlaste k odběru novinek!

[1] http://www.alergocentrum.cz/potravinove/www.alergocentrum.cz%20-%20Alergie%20na%20vejce.pdf

[2] https://www.modrykonik.cz/zdravi/salmonela/

[3] https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76644.aspx

[4] https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76644.aspx

error: Content is protected !!