Základní chyby. Část 2.

VYBRALI JSTE ŠPATNÝ MOMENT

Pokud je dítě unavené nebo „nabručené“ nebude chtít jíst. Je tedy lepší ho nechat ať jí později nebo ať přeskočí dané jídlo. Nezapomeňte, že hlavním zdrojem energie je mléko. Jelikož hlavním cílem BLW je učení, a ne najezení se (ve smyslu, jak to děláme my dospělí) a proto k tomu miminko potřebuje být oddechnuto. Jak jsem již v prvním příspěvku psala – při BLW se děti učí rozlišovat textury, chutě, barvy, vůně, žvýkat, uchopovat, polykat, rozhodovat se, praktikují jemnou motoriku a hlavně, užívají si 😊 Proto čas jídla má být příjemnou chvilkou a nesmíme je nutit, když nechtějí. Když vidíte, že během jídla opakovaně hází všechno, co jim nabídnete, na zem, pravděpodobně se Vám snaží říct, že jsou už z jídla unaveni a chtějí už dělat něco jiného. Uklidíme a „jdeme dál“.

NUTÍTE DÍTĚ DO JÍDLA

Navazujíc na to, co bylo dříve řečeno, připomínám, že nikdy nesmíme nutit miminko do jídla. Opakuji se, protože jde o bohužel velmi častou chybu. Všude kolem nás – v televizi, na hřišti, na návštěvě u babičky, na sociálních sítích, v laktačním kroužku – vidíme a slyšíme o fintách a tricích, aby naše dítko jedlo, tak jak my dospělí si představujeme. Rozptylujeme jej „letadýlkem“, pohádkami v televizi, iPadem nebo mobilem. Hrozíme jim, že si nebudeme s ním hrát, pokud nebude jíst, nebo naopak, slibujeme všelijaké odměny, pokud to všechno dojí. Dokonce hrajeme na city tím, že říkáme jak to „maminku bolí a trápí“ pokud nejí. Je neuvěřitelné, že toto všechno je kulturně zažitý zvyk, společnost to akceptuje a přijde nám to normální. Nejde však ale o nic dobrého jak z hlediska psychického, tak fyzického zdraví. Jak jsem tedy řekla, není potřeba nikdy nutit do jídla. Ani jej nutit, aby jedlo víc, protože se nám zdá, že jedlo málo. Nesmíme jej nutit jíst nějakou potravinu, kterou nemá rádo. Ani se dožadovat, aby dojedlo, protože jde „jen o poslední kousek“. Na druhou stranu, také není třeba jej chválit za to, že snědlo půl květáku nebo mu nadávat za to, že snědlo jen jeden kousek. Ani na něj být nepříjemný/á za to, že si s jídlem hraje, jelikož při BLW víte, že jde o častý jev, protože se tím miminko učí. Chcete přece, aby si Vaše miminko vybudovalo pozitivní vztah k jídlu?

SPĚCHÁTE NA NĚJ

Už víte, že jednou z nevýhod BLW je to, že musíte časově investovat do dneška, aby se Vám to vrátilo zítra. Nedopouštějte se té chyby, že na něj budete spěchat. Je jasné, že je mnohem rychlejší kmit miminko lžící (tempo „lžíce-polkne nebo vyplivne-lžíce-polkne nebo vyplivne-lžíce-polkne nebo vyplivne,…“), než ho nechat jíst vlastním tempem (tempo „vezme si kousek- pohraje si-rozdrtí-zakřičí-zavolá máma-zavolá táta-zase si hraje-rozdrtí co zbylo-strčí do pusy, nebo taky ne“ a znovu „vezme si kousek-pohraje si…“) Pamatujte si to, když připravujete oběd a nemáte čas – dejte mu tím pádem raději jídlo, které už zná a víte, že ho zvládá rychle anebo mu nabídněte menší porci.

VZDAL/A JSTE SE

K tomuto téměř vždy dochází kvůli tlaku okolí. Často se stává, že musíme bojovat s příbuznými, známými, pediatry nebo školkami/jeslemi. Nezapomínejte ale na to, proč jste zvolili tento způsob krmení a všechny výhody, které přináší vašemu dítěti a vaší rodině. Pokud máte obavy z množství jídla, které Vaše miminko sní, mějte na paměti, že přece ne všechny děti jsou stejné. Pokud sousedovo dítě už jí všechno v 9 měsících, a to Vaše jen stěží něco ochutnalo, je to v úplně pořádku, každé dítě má svůj rytmus. Některé děti potřebují více času na „získání důvěry“ v jídlo. Vy byste ochutnala třeba opičí maso? Asi první den ne. Ale pokud žijete na místě, kde opičí maso je celkem normální záležitost a každý den ho vidíte v chladícím boxu v obchodě a Vaše rodina ho jí, nakonec ho přece jen vyzkoušíte. I když třeba ne první den. A také se může stát, že Vy ho zkusíte po 3 dnech a mně to bude trvat 3 měsíce, než se odhodlám, ale ani jedno není lepší, ani horší, oboje je zcela normální, každý jde vlastním tempem. Ubránit BLW v dnešní společnosti není snadné, ale pokud jste tuto cestu zvolili, kvůli něčemu to bylo. Přemýšlejte o dlouhodobých výhodách, promluvte si s ostatními maminkami, a především ignorujte připomínky a „rady“ okolí.

ZPANIKAŘÍTE

Děti nás pořád sledují. Pokud se miminko v nějakém momentu nadavuje a vy se leknete, lekne se také. Musíte být klidná vy, aby bylo klidné i ono. Nezapomeňte, že dávivý reflex je ochranný reflex, bránící průchodu cizích objektů do dýchací nebo trávicí trubice. Díky dávivému reflexu miminko ví, že si vzalo moc velký kousek. Pomozte mu pochopit tento reflex a naučit se ho zvládnout. Vždy udržujte klid, počkejte, pozorujte jeho reakci a nezapomeňte, že když kašle dýchá (takže se nedusí). Doporučuji Vám udělat nějaký si kurz první pomoci, abyste věděli, jak jednat v případě, že se něco stane (během jídla nebo za jakékoliv jiné okolnosti). Pomůže vám získat důvěru. Na druhou stranu, bezpečnosti není nikdy dost a abychom předešli „nehodám“, nenabízejte miminku jídla, která nejsou dost „bezpečná“ (syrová mrkev, jablko, celé hrozny,…). Každá potravina se může bezpečně připravit. Mrkev nebo jablko uvařte, udělejte v páře nebo upečte. Hrozny nakrájejte na čtvrtky.

error: Content is protected !!