Zavádění příkrmů a potravinové alergie.

Jedna z prvních pochybností, která rodičům vyvstane, když začínají s příkrmy, je o pořadí jednotlivých jídel. Ušetřím Vás hned teď tohoto bolehlavu: Žádné pořadí neexistuje! Říkám neexistuje, protože skutečně není nijak vědecky podloženo, že by se mělo začínat například cereálními kašičkami, ovocnými výživami, zeleninou nebo mícháním tohoto všeho. Jediné, co vím i z vlastní zkušenosti je, že zavádění jednotlivých jídel a pořadí je zcela kulturní a zvyková záležitost. A nejen to, dokonce i v rámci jednoho státu nebo kraje se doporučení liší, pediatr od pediatra a nemocnice od nemocnice. A mám pro Vás ještě jednu dobrou zprávu, která Vám ulehčí život: Není potřeba odkládat zavádění žádného jídla kvůli obavám z alergií. Jak uvádějí nejznámější pediatrické společnosti a jak uvedla v květnu 2010 i revize publikovaná v Current Opinion in Clinical Nutrition & Metabolic Care, není potřeba oddalovat zavedení potenciálních alergenů u kojenců. Dokonce by to mohlo mít opačný účinek. To, co je skutečně důležité, je posloupnost. Tím chci říct zavádění po trochách (a vždy nejdřív od 6. měsíce), abychom se ujistili, že miminko jídlo dobře toleruje. Měli bychom se vyhnout zavádění nových jídel navečer, aby se nestalo, že dojde k alergické reakci v noci a nemohli bychom tak včasně reagovat, protože bychom si to nevšimli.

Vajíčko také?

Ale co vejce, jahody a exotické ovoce? Oddálením jejich zavedení do jídelníčku miminka nepředejdeme alergii, spíš naopak. The American Academy of Pediatrics doporučila v roce 2000 oddálit zavedení potenciálních alergenů u kojenců, u kterých hrozilo riziko alergie. Tohle doporučení bylo založeno na názorech expertů, jelikož do té doby neexistoval žádný vědecký důkaz ohledně tohoto tématu. A jak se často stává, toto doporučení určené POUZE rizikové skupině kojenců (alergie v blízké rodině, atd) se globalizovalo na všechny kojence.

Natěstí od tohoto doporučení se začaly shromažďovat studie a výzkumy, které dokázaly, že oddálení zavedení těchto potravin nejen, že není prospěšné, ale dokonce může škodit. Dobrým příkladem je třeba lepek. Před lety se doporučovalo odložit zavedení lepku až do 8. nebo 9. měsíce, ale po „epidemii“ celiakie zaznamenané ve Švédsku po tomto doporučení, se přišlo na to, že pozdější zavedení jen uškodilo, a tak se dnes již doporučuje postupné zavádění od 6.měsíce.

Na základě všech těchto skutečností The American Academy of Pediatrics ve svých doporučeních z roku 2008 stanovila, že neexistuje pádný důkaz, na jehož základě by se mělo kvůli ochraně před alergiemi oddalovat zavedení tuhé stravy (včetně arašídů, vajíčka nebo ryby) na později, než na 4. až 6. měsíc (později upraveno na 6. měsíc podle doporučení WHO která doporučuje výlučné kojení během prvních 6.měsíců).

Ke stejnému závěru došla i The Canadian Pediatric Society ve spolupráci s The Canadian Society of Allergy and Clinical Immunology když v roce 2013 vydala nové pokyny týkající se prevence alergií a vystavování kojenců potenciálním alergenům. Tam poznamenala, že bylo dokázáno, že opožděné zavedení potenciálně alergenních potravin se nepovažuje za účinnou ochranu proti rozvoji alergií.

Tento článek uveřejněný v Canadian Medical Association journal velmi dobře rekapituluje dostupné důkazy na toto téma a zmiňuje studie, které dokazují, že ve Velké Británii se ztrojnásobila alergie na arašídy v době, kdy se doporučovalo oddálit zavedení suchých plodů a oříšků u kojenců. Dále pak i jeden australský výzkum došel k závěru, že případy, kdy se oddaluje zavedení vajíčka, zvyšují mnohonásobně počet alergií v porovnání s případy, kdy se zavádí v době od 4. do 6.měsíce.

V neposlední řadě to je i česká Akademie alergie, imunity a astmatu, která se k tématu staví stejně a v článku Prevence alergie: Zavádění jednotlivých pokrmů do jídelníčku kojence uvádí:

„V případě zpožděného zavádění uvedených potravin dochází nejen k významně častější alergii na potraviny, ale také na alergeny inhalační, tedy na roztoče, pyly, plísně a zvířata. Pozdní zavedení lepku zvyšuje riziko dětské cukrovky a celiakie.“


MUDr. Jiří Novák

Takže co vlastně?

Je jasné, že v případě neexistence důkazů, jsou to rodiče, kdo se musí rozhodnout, jaké jídlo dát a jaké nedat svému miminku podle toho, jaké jsou zvyky v rodině, a samozřejmě také následující pravidla a zásady zdravé výživy.

Připomínám, že zavádění příkrmů se nemá začít před dovršením 6. měsíce (WHO doporučuje do 6. měsice výlučné kojení), kdy se předpokládá, že se miminku začínají vyčerpávat zásoby železa. Tím pádem, hlavně na začátek, je vhodné vybírat potraviny bohaté na železo, jako například maso nebo vajíčko (žloutek). Jak jsem již zmiňovala výše, není vhodné odkládat zavedení ryb, jako jeden z mála zdrojů bohatých na mastné kyseliny omega-3, které jsou tak důležité pro správný vývoj miminka (tyto mastné kyseliny obsahuje také mateřské mléko, ale tím, že příjem tohoto se časem snižuje až do odstavení, je potřeba, aby se doplňovaly omega-3 mastné kyseliny i ve formě příkrmů).

Obecně ale platí pravidlo, že miminko by před dovršením 1. roku mělo mít zavedeno v jídelníčku všechno. Tím se ale samozřejmě nemyslí nezdravé, průmyslově zpracované potraviny bez jakékoliv nutriční hodnoty, které přináší tělu jen „prázdné kalorie“ (sladkosti, chipsy, atd) a určité zakázané potraviny:

Jak poznáme, že jde o alergickou reakci?

Už víme, že jednotlivá jídla je potřeba zavádět postupně a poté být na pozoru, zda se u miminka neobjevila alergická reakce.
Ve většině případů, první příznaky potravinové alergie u dětí se objevují buď na kůži nebo v gastrointestinálním traktu chvilku poté, co dojde ke kontaktu s alergenem. Na kůži můžeme pozorovat místní otoky, vyrážku, kopřivku, cirkumorální dermatitidu nebo i atopický ekzém. V trávicí soustavě se můžou objevit opuchy na rtech, jazyku, podnebí, ale také zvracení, nevolnost, bolest břicha, průjem a někdy také krev ve stolici (podrobnější informace k tématu najdete zde). V případě, že si nejste jisti, zda jde o potravinovou alergii, navštivte svého pediatra, aby byla přesně stanovena diagnóza.

Teď zpátky k BLW.

Spousta rodičů na mě hledí jako na blázna, když slyší, že dceři dávám oříšky (vždy ale jen v mleté podobě) a že vejce měla na oběd v ten samý týden, co jsme začali s příkrmy nebo že na svačinku ji obyvkle dávam papáju, co tak miluje 🙂 Já ale argumentuji tím, že díky BLW je jednodušší alergickým reakcím předejít. Není totiž totéž nacpat do miminka 250ml pyré (letadýlkem, vyhrožováním, prosením, habaďúrami…) jako nechat ho samotné, ať se samo reguluje a samo rozhodne, zda už má dost, zda má ještě hlad nebo zda dané jídlo nechce ani vidět. A tady je, jak by řekl Faust „jádro pudla“:
Alergici obvykle poznají (sama můžu z vlastní zkušenosti potvrdit), že jídlo obsahuje alergen, protože je pálí nebo štípe už v ústech (mě už na rtech). Miminko, které se naučí rozeznat tento signál a přijme ho za to, čím je –varovným signálem – zpravidla spontánně odmítne danou potravinu. Rodiče, kteří nechávají miminko ať přebere u jídla iniciativu, když vidí, že ignoruje například vejce (nebo jahody, kiwi, oříšky nebo jiný alergen) a to opakovaně při různých příležitostech, logicky mu přestanou tu konkrétní potravinu víckrát nabízet. Takhle prostý je rozdíl mezi jednou a druhou metodou: nechat miminko ať se reguluje samo (BLW) nebo rozhodovat za něj (klasické krmení lžičkou).

A to nejdůležitější na konec. Při zavádění alergenů je potřeba dodržovat POSTUPNÉ ZAVÁDĚNÍ během 3-5 dnů:

  • Nabídněte nejdřív malé množství a postupně další dny přidávejte.
  • V době zavádění alergenu se vyhněte zavádění nových potravin, abyste tak neměli problém alergii na alergen identifikovat.
  • Není nutné zavádět v po sobě jdoucích dnech, ale nenabízejte nové potraviny ani v dnech, kdy alergen nedáváte, protože alergická reakce se nemusí dostavit hned, ale třeba i o den později.
https://www.freepik.com/free-photos-vectors/people
error: Content is protected !!